" Užívejme života, dokud to jde! "

Únor 2016

Cena našich životů

21. února 2016 v 14:41
Cena každého života se nedá vyčíslit ani v korunách. Je to nevyčíslitelná hodnota! Každý by si měl svého života vážit a jiného taktéž. Nikdo tu nebude do konce dní planety Země.
Jednou bude konec, ale nevíme kdy. Proto bychom měli si vážit každé vteřiny, kterou prožijeme ať se svými milovanými či s příbuznými. Neměli bychom promarnit život tím, že si všechno budeme vyčítat, co jsme udělali špatně.
Z chyb se člověk přece jen poučí a život jde dál. Proto neprodávejme svojí duši smrti a žíjme naplno, dokud je to jen možné. :)


Domov

13. února 2016 v 14:46
Domov je místo, kam se můžeme vracet.
Domov je tam, kde je naše RODINA.
Domov je místo, kde nám rozumí.
Domovem nemus být jenom RODINA, ale také to můžou být naši přátelé či koníčky/zájmy.


Každý z nás z nás má domov, kam se může znovu vrátit zpátky, kde mu všichni rozumí a může se svěřit aniž by se mu vysmáli a nebo nějak ublížili. Proto si važme své RODINY, přátel či koníčků. Nestěžujme si, že ne máme nic, ikdyž je to všechno, co k životu potřebujeme. RODINA - máma, táta a sourozenci popřípadě strejda, teta, babička a dědeček, sestřenice, bratránek... Přátelé - ať už nejlepší či ne, ale ne každý může být pravým přítelem.... Koníčky/zájmy - každý z nás našel to, co ho doopravdy baví, ať už je to cokoliv ( důležitá je podpora od druhých ). :)

Baví mne žít

7. února 2016 v 21:38
Dlouho jsem dumala nad tím, co k tomuto tématu týdne napsat. Ale nakonec vlastně proč nad tím přemýšlet, když to je celé o mě a mém životě, o tom co se kole m mě děje nebo událo v posledních dnech a chvílí a koho jsem v životě potkala a nebo naopak ztratila.


Někdy je život krutý, ale přesto stojí za to žít, ať už se děje, co se děje. Každá hodina, minuta,sekunda a chvíle stojí přece jen za to. Neuvědomujeme si, jak nám život utíká a natož naložit s časem v životě. Nikdo nemá na nic čas a nebo ani náladu. Ale proč by někoho nebavilo žít?
Někdo má problémy v rodině, lásce... Chce život skončit, ale ublíží více lidem kolem sebe než sobě.
Proto si říkám, že jsem za život ráda a za lidi, které jsem v posldních letech potkala. Také jsem ráda za ty, kteří se mě snažili podkopnout nohy, abych nikdy nevstala.... smůla, ikdyž jsem měla několikrát podražené nohy, vstala jsem... ať už sama nebo s pomocí kamarád či rodiny. Jsem ráda za svou rodinu, nic nen í důležitého na světě než oni. Jsou tu pro nás vždy. Mít úplnou rodinu je něco úžasného... většina dětí už v této době nemá tatínka nebo maminku, proto jsem ráda, že mám obadva. Občas se s bratrem hádáme, ale i tak mít sourozence znamená mít přítele na celý život ( jasně někdy to takto není, ale časem se může stát zázrak ).



Další důvody, proč mě baví žít jsou, že dělám to co mě baví.. ať s eděje, co se děje. Dělám to co mám ráda... u mě to jsou 3 věci a to, že se občas projedu na čtyřkolce, psaní a nebo fotografování. Chodit po výstavách, různých akcí, fotit jen tak apodobně je fakt něco úžasného.... dává mě to nové zkušenosti. Občas na psat nějaký ten článek a vědět, že je úspěšný je fakt skvělý pocit. Psát na blog tyto úvahy ( ikdyž jsou občas krátké či dlouhé ) a vědět, že se líbí je důvod dál psát.




No zkrátka a jednoduše, ať děláme co dělám nebo jsme se rozhodli tak, jak rozhodli.... nebylo to jen tak. Náš život to tak chtěl. Jsme takový, jací jsme a kvůli " sviním " se nemá za každou cenu měnit. :)