" Užívejme života, dokud to jde! "

Únor 2017

Lítost

28. února 2017 v 22:48
Znáte ten pocit, když něco uděláte, někomu ublížíte, něco řeknete apod.. a pak začnete litovat toho až už je příliš pozdě?? Myslím, že se s tímto případem setkal každý z nás a kdo tvrdí, že ne, tak lže! Nikdo na světě nemá život dokonalý, aťu žto u druhého tak vypadá a nebo to jen předstírá před ostatními. Tohle poslední dobou zažívám i já a i vím, že si vždycky své chyby uvědomím, až je příliš pozdě. Čas se nedá vrátit a proto nemůžeme změnit svá rozhodnutí, které jsme udělali šatně a chtěli bychom je napravit. Nedozvíme so, co by bylo kdyby jsme to udělali tak a tak. Nikdo neví co by mohlo být. To co jsme udělali jsme tak chtěli. Otázkou zůstává, jestli toho litujeme a nebo je nám to jedno?! Život přece jde dál a bude plno dalších jiných rozhodnutí. Nejhorší na tom všem je, když ublížíme člověku, kterého jsme milovali a on miloval nás. To už se nedá vrátit, ikdyž by jsme hodně chtěli. Bohužel každý z nás udělá v životě plno chyb ze kterých se buďto poučíme a nebo nám to bude jedno a uděláme jí znovu. Ublížit někomu je nejhorší věc na světě i přesto, že za to ten druhý ne mohl. ANo mrzí mě spousty chyb, co jsem udělala a které bych chtěla změnit, ale bohužel čas se nezastaví a ani už nevrátí. Nevrátíme slova a činy, které jsme řekli či udělali tomu druhému. Ať už se trápíme jakkoliv, druhý nemusí mít už zájem. Ano každý dostane druhou šanci od člověka, ale třetí šanci dostat je přímo dar z nebe! Měli bychom si vážit lidí, které kolem sebe máme - přátelé, rodina, milovaná osoba. Pozor - nikdy nesuďte člověka, pokud ho neznáte, protože nevíte jaké měl možnosti, co se mu v žvotě přihodilo a nikdy ho nesuďte za minulost. Důležitá je přítomnost a také potom co bude dále do budoucnosti. Vím i, že moje nyní situace už nejde nějak napravit a ano uvědomila jsem si to, ale bohužel už je příliš pozdě. Ale život jde dále, tak se s tím musím smířit a jít dále a ne čekat, jestli všechno bude jako dřív. A pokud máte i vy v životě něco nebo nějaký problém a uvědomili jste si ho příliš pozdě, měli by jste jít dál a nemarnit svým časem - musíte doufat v jiné možnosti a v jiná rozhodnutí. Přece jen v životě potkáme mnoho nových tváří. Omlouvat se můžete jakkoliv, ale někdo to i nemusí příjmout! Možná si budete myslet, co je to za článek taková kravina a podobně, ale jak jsem už jednou psala... píšu co mě napadne ikdyž to možná je nesmysl, píšu co si myslím, co se mě zrovna honí hlavou a potřebuji to dostat nějak ze mě ( proto mám také založený tento blog ) . Jinak se mějte a snad zase brzy dodám nějakou myšlenku. Tohle totiž bylo spíše, že mě v životě něco moc trápí a také zároveň mrzí.
PS: Deprese a láska se řeší prášky, anorexií, ale nemusí to tak být, pokud nechceme! :)